Jiří Šubrt končí jako generální sekretář ČSOS
30.8.2023 Petr Klimpl
Dne 30. 8. 2023 dochází k personální změně na sekretariátu ČSOS. Po 14 letech končí ve funkci generálního sekretáře ČSOS Jiří Šubrt a odchází do důchodu.
Ve funkci ho vystřídá Dominika Plochová, členka výkonného výboru ČSOS, ale současně i předsedkyně našeho nyní nejpočetnějšího klubu DKP (Oddíl OB Kotlářka).
Vedení svazu Jirkovi Šubrtovi děkuje za jeho dlouholetou práci pro český orienťák a přeje mu v důchodu hlavně zdraví a také radost z dalšího rozvoje našeho svazu.
O pár vět o činnosti Jirky Šubrta jsme požádali jeho předchůdce ve funkci generálního sekretáře svazu a také dlouholetého místopředsedu ČSOS Ivana Matějů:
Jirkovi jsem předával v roce 2009 žezlo na Strahově. Spolupracoval jsem s ním ale již dříve. Znal ho již téměř 20 let ze společné práce, např. při organizaci dvou mistrovství světa v orientačním běhu v ČR i dalších významných mezinárodních závodů v orientačních sportech u nás. Následně jsem ho ale poznal i z řady výjezdů a obhlídek terénů, kdy jsme zajišťovali přímé přenosy České televize, organizaci valných hromad a další metodické a běžné organizační práce, která k tomu všemu patří. Jirka měl na své straně hodně plusů, uměl se pohybovat v mezinárodní oblasti směrem k IOF, byl obstojně IT vybaven, neváhal obětovat orienťáku svůj volný čas a hlavně byl zažraným orienťákem.
Strávil jsem s ním společné a dlouhé debaty nad systémem organizace sportu v ČR, nad rozdělováním finančních prostředků pro svazy, nad zbytečným bojem představitelů ČUS a ČOV o ovládnutí sportovního prostředí a mnohé další, snad to k něčemu přispělo.
Za co patří dle mého soudu Jirkovi největší dík v jeho práci, je skutečnost, že v nelehkých dobách financování sportu vždy ovládal zkušeně svazový rozpočet, dovedl dobře a včas připravit podklady pro rozhodující dotace od MŠMT resp. NSA pro svaz, ale také dovedl spolu s ekonomkou svazu tyto dotace spolehlivě vyúčtovat, tzv. bez ztráty kytičky. A vězte, že v době narůstající administrativy a byrokracie, to je úkol nadmíru těžký, nad kterým řada svazů již ztroskotala, a musely peníze vracet. Za to jsem jej obdivoval a doufám, že řadu nabitých zkušeností si neodnese do důchodu, ale bude je radou a konkrétní pomocí předávat Dominice, bude je určitě potřebovat.
Jirkovi přeji hlavně zdraví, aby si užíval zaslouženého důchodu. Těším se, že se s ním budu setkávat při další dobrovolné práci pro rozkvět orientačních sportů.
Jirka Šubrt odpovídá
Jirku Šubrta jsme požádali o odpověď na pár otázek z jeho působení v českém orienťáku. Zde jsou jeho odpovědi:
Jaké byly Tvoje orienťácké začátky?
S orientačním během jsem začínal v deseti letech (v roce 1971) v rámci tehdejšího turistického oddílu TJ Sokol Lhotka (dnes Tempo Praha). Byla tam tehdy úžasná parta a většina tehdejších členů se orienťáku věnuje dodnes. Kromě účasti na samotných závodech, jsem začal závody i pořádat, takže mám doma i jedny pražské noviny, ve kterých se zmiňuje, že již ve 12 letech jsem byl ředitelem závodu v OB pro mládež. V dětských a mladších dorosteneckých kategoriích jsem bral orienťák vážně – dokonce mám i medaili z nočního MČR. V 17 letech jsem zjistil, že v orienťáku po sportovní stránce nevyniknu, a tak jsem se mu věnoval již jen rekreačně.
Jak jsi se dostal k „bafuňářství“?
Po vystudování vysoké školy jsem byl tehdejším předsedou svazu Pepou Krchem požádán, abych pracoval v mezinárodní komisi svazu. Takže jsem byl od roku 1986 členem mezinárodní komise ČSOB, a po pár měsících jsem se stal jejím předsedou.
Velmi výrazně jsi působil při pořádání MS 1991 v Mariánských Lázních. Co jsi tam měl na starost a jak na tento šampionát vzpomínáš?
Mezinárodní činnost byla náplní mé práce i na MS v roce 1991 v Mariánských Lázních. Obnášelo to hlavně péči o všechny zahraniční závodníky, nejen při MS, ale i na tréninkových kempech a soustředěních. Zajímavostí tehdy bylo, že každý zahraniční tým měl svého českého průvodce, který se o něj staral po celou dobu MS. Na samotný šampionát osobně vzpomínám velice pozitivně, neboť jeden z původních členů našeho oddílu se stal mistrem světa na krátké trati (pozn. Petr Kozák).
Pak ses na určitou dobu z orienťáckého dění vytratil. Co jsi dělal?
Po MS v Mariánských Lázních jsem se dále věnoval mezinárodní činnosti svazu a byl také členem předsednictva ČSOB. Od roku 2002 jsem se ale začal věnoval bafuňaření v jiném sportu, a to v hokeji, kde jsem dělal vedoucího klubu a orienťák jsem trochu upozadil. Zároveň jsem od roku 1990 podnikal v cestovním ruchu a vozil jsem do Čech Skandinávce včetně orientačních běžců, takže jsem o dění v ČSOB měl stále poměrně dobré informace.
Pak jsi se stal generálním sekretářem svazu. Jak k tomu došlo?
Jelikož jsem se od orienťáku úplně neodtrhl, měl jsem o dění v ČSOB stále povědomí, tak jsem během roku 2008 zaregistroval informaci, že Ivan Matějů plánuje po MS v Olomouci odejít do důchodu. Moje podnikání v cestovní ruchu v té době začalo trochu strádat, tak jsem se rozhlížel, kde bych mohl v dalších letech působit. Počátkem roku 2008 jsem se zapojil do příprav MS v Olomouci – dostal jsem na starosti organizaci Kongresu IOF a zabezpečení pobytu zahraničních účastníků kongresu a komisí IOF, které v Olomouci (resp. v Prostějově) měli svá jednání. Po MS jsem se Ivana Matějů zeptal, zda to s odchodem do důchodu myslí opravdu vážně, a pokud ano, že bych měl zájem se ucházet o tuto svazovou pozici. Což se v březnu 2009 stalo skutečností.
Co je vlastně náplní sekretáře?
Práce na sekretariátu ČSOS nemá s orienťákem moc společného, jedná se hlavně o úřední a administrativní práci. Hlavní náplní sekretáře/sekretariátu svazu je zabezpečení všech agend činností našeho svazu. Jedná se např. o vedení členské základny svazu (kluby a jejich evidovaní členové), evidence aktivních registrovaných sportovců v jednotlivých sekcích ČSOS, kontrola plateb členských příspěvků, evidence úspěšnosti reprezentantů na mezinárodních akcích, a dále také o zaúčtování a vyúčtování všech těchto činností. Zjednodušeně je to poskytování všech podkladů a informací, které vyžaduje např. Národní sportovní agentura (NSA) pro své financování sportu nebo Finanční úřad. NSA poskytuje sportovním svazům formou dotací poměrně vysoké finanční částky, které tvoří v našem svazu cca 80–85 % všech příjmů. Bohužel administrativní náročnost při žádostech a vyúčtovávání dotací NSA v poslední době stále strmě roste a jsou požadovány nové a nové informace, jejichž smysl nám nejsou odpovědní zaměstnanci Agentury vysvětlit. A jsem přesvědčen, že nejsou schopni ani velký objem obdržených informací správně vyhodnotit. Doufám, že s novým vedením NSA, které bylo jmenováno v tomto roce, dojde v této oblasti ke zlepšení.
Ve vnitrosvazové oblasti sekretariát zabezpečuje podporu činností většiny subjektů ČSOS – klubů a oddílů, krajských svazů ČSOS, oblastí sekcí OB i jednotlivým reprezentacím a výběrům dorostu jednotlivých sekcí. Důležitou činností je i pomoc pořadatelům závodům, a to zejména zabezpečením svazového materiálu včetně požadovaných reklamních plnění vzhledem k partnerům ČSOS. Dále vydává např. různá potvrzení pro členy ČSOS. Navenek se jedná o komunikaci s IOF a NSA, ale i s ČOV při zabezpečení ODM či jinými orgány státní a veřejné správy. Jedná se tedy o celoroční soustavou nepřetržitou práci.
Velkou výhodou je, že se sídlo svazu nachází na Strahově v budově ČUS, kde sídlí kromě České Unie Sportu také mnoho sportovních svazů a v případě že jsou nějaké nejasnosti, je možno je velmi rychle prodiskutovat s jinými sportovními svazy.
V současné době je svaz pořadatelem celé řady akcí, jak mezinárodních (MS, SP, MSJ), tak i Czech O-Tour. Jak přibylo sekretariátu práce proti minulosti.
Zrovna nedávno jsme na sekretariátu ČSOS společně s ekonomkou Martou Brettlovou tuto otázku probírali. Co se týká nárůstu práce, tak za posledních 10 let vzrostla o více než dvojnásobek. Rok 2023 je samozřejmě poměrně specifický díky pořádání tří velkých mezinárodních akcí během 2 měsíců. ČSOS prostřednictvím sekretariátu fungoval jako oficiální pořadatel a spolupracoval s organizačními výbory těchto tří akcí hlavně při finančním zabezpečení akcí, ale např. i při podepisování smluv. Na základě podaných žádostí o poskytnutí dotace na pořádání SP v OB a MS v MTBO jsme obdrželi poměrně velkou finanční podporu od NSA, takže velká porce práce – správné vyúčtování dotací sekretariát ČSOS teprve čeká. V tuto chvíli probíhá vystavování a proplácení faktur, proplácení cestovních náhrad a dalších výdajů z těchto akcí, což také není někdy úplně snadné. Některé účetní doklady musíme reklamovat a nechat je vystavit znova a lépe, abychom předešli nesrovnalostem či pochybnostem při případné úřední kontrole. Zároveň je nutné nezanedbat běžnou agendu (např. vyúčtovávání ostatních akcí). V tomto týdnu se nám např. podařilo požádat NSA o další dotaci pro PARA Trail, která byla vyhlášena až nyní.
V jaké kondici teď český orienťák je?
Dle mého názoru je český orienťák ve velmi dobré kondici. Z mé pozice mohu hlavě hodnotit finanční situaci. Finanční zabezpečení ČSOS se v posledních letech každoročně zvyšuje, všechny letošní naplánované finance jsou k dispozici a mohou být čerpány dle schváleného rozpočtu. Zároveň jsme se snažili vytvořit finanční rezervu, která by ztlumila případné propady nižších příjmů v následujících letech. V případě, že bude náš svaz vybrán NSA na podzim letošního roku mezi prioritizované sporty, může se orienťák dostat ještě na vyšší kvalitativní úroveň.
Odcházíš do důchodu. Co budeš dělat?
Hlavním důvodem a spouštěčem mého odchodu do důchodu byl můj zhoršující se zdravotní stav. Bohužel mne čeká operace, takže až se dám po ní a následné rekonvalescenci dohromady, plánuji si nejprve několik měsíců od všeho trochu odpočinout. Přeci jenom po 14 letech, kdy jsem byl neustále 24 hodin, 7 dní v týdnu na přijmu a o víkendech na celostátních a mezinárodních závodech jsem usoudil, že už toho bylo dost a je nutno předat žezlo na sekretariátu někomu mladšímu, který se zároveň dobře orientuje v moderních počítačových technologiích, což se o mne říct nedalo. Také mně při mé „povinné“ bafuňářské účasti na závodech trochu v posledních letech stresovalo, že se nemohu ani podívat do lesa. Pokud moje rehabilitace dopadne dobře, tak věřím, že se v budoucnu na závodech v OB budu vyskytovat jako rekreační účastník v kategorii H60 nebo H65 a asi se i zapojím do nějaké dobrovolné práce pro ČSOS.
Co bys popřál českému orienťáku do dalších let.
Aby zůstal takovým sportem, kterým je v současné době a zároveň se podařilo naplnit některé výzvy, které před svazem v nebližší době stojí. Tedy např. dohodnout se s majiteli lesů a orgány státní a veřejné správy, aby umožnili provozovat tento krásný sport bez zásadních omezení, nebo např., aby NSA zařadila orientační sporty mezi prioritizované sporty. ČSOS má pro tyto výzvy velice dobré předpoklady. Máme vysokou kvalitu pořádání závodů na všech úrovních (od náborových až po mezinárodní), reprezentanti patří k širší světové špičce, máme poměrně velkou členskou základnu (přes 14 tisíc členů), a hlavně velký počet dobrovolných trenérů mládeže a kvalitních funkcionářů na všech úrovních svazu.
