Michal Horáček: Mistrovství bylo z pořadatelského hlediska úspěšné
22.9.2015 Michal Jirásek
Michal Horáček stál v čele pořadatelského týmu letošního mistrovství světa v MTBO. Jak hodnotí proběhlé MS a kdy se s týmem pustí do něčeho dalšího?
Prezident IOF Brian Porteous hodnotil MS velmi kladně, jak ho s několikadenním odstupem vidíš ty?
Nejde hodnotit jinak než na základě ohlasů z vnějšku, takže souhlasím s tím, že WMTBOC 2015 bylo z pohledu pořadatelského úspěšné. Jsem moc rád, že se podařilo udržet si počáteční předsevzetí udělat biky na úrovni pěšáckých velkých akcí, i když se to stále nedá srovnávat co do zájmu medií a diváků. Důležité bylo, že jsme během příprav nesklouzli ke kompromisům, které by nám to celé zjednodušily a zlevnily, ale ubraly na výsledném efektu. Mluvím hlavně o vybavení arén a technice pro zajištění živých přenosů, jak pro diváky na místě, tak i na internetu. Dalším zásadním faktorem úspěchu bylo to, že jsme celé MS umístili do již ověřených areálů, počínaje Sportparkem Liberec, kde se odehrálo vše mimo vlastních závodů. Dále to byly tři existující sportovní areály, na které navazovaly dostatečně zajímavé a kvalitní terény splňující požadavky pro závody tohoto formátu. Myslím, že všechny tři arény byly důstojné a velmi povedené.
Dalším důležitým faktorem je samozřejmě finanční stránka celé akce. Tady bylo důležité pokusit se naplnit záměr a nesklouznou ke zbytečně megalomanskému utrácení, které by pohřbilo veškerý zisk. Myslím, že se nám podařilo rozumně investovat tam, kde to opravdu bylo důležité a efektivní. Například zajištění ceremoniálů (zahájení, zakončení, banket) a vyhlášení vítězů jsme svěřili profesionálům a na výsledku to bylo vidět. Pro výsledek bylo důležité během příprav nezapomínat na shánění peněz mimo startovné od vlastních týmů. I když ze strany sponzorů se jednalo převážně o věcné plnění, tak se nám podařilo získat podporu od Libereckého kraje a rovněž dotaci ze státního rozpočtu. Veřejné závody pak podpořila Nadace ČEZ.
I když finanční stránka celé akce není stále uzavřena, tak již nyní můžeme říci, že i v této oblasti jsme byli úspěšní.
Kolik pořadatelů se na celém MS nakonec podílelo a kdo byli hlavní tahouni?
Celkový seznam čítá 115 pořadatelů, kde je zhruba 70 členů VLI a dále pak 15 externistů a na 30 dobrovolníků.
Po rozpačitých začátcích bylo jasné, že je potřeba do organizace pořádně říznout a mne z pozice předsedy klubu nezbývalo nic jiného, než převzít roli šéfa organizačního výboru, což se stalo rok před vlastní akcí. V tu dobu jsme se dohodli na konceptu a také se rozdělila organizace na dvě velké části, bikerskou závodní od startu po cíl a druhou část, kam spadalo vše od ubytování, stravování až po vybavení cílových arén. V první si své odpracoval Jirka Putík, který koordinoval stavitele Milana Jiráska, Milana Meira, Leoše Bogára a Ctibora Podrábského, a Mirka Horáčka, který připravoval závodní mapy. Druhou oblast připravovala Bohdana Heczková jako šéfka závodní kanceláře, Káťa Horáčková se starala o web, propagaci, média a ceremoniály, Jakub Vodrážka měl na starosti finance a také plánoval přesuny a zajištění materiálu během závodů. Současně se připravoval tréninkový kemp a open závody, které měla pod patronací Elis Masopustová. Já jsem mimo sepisování různých povolení, žádostí, smluv, zajišťoval IT pro závody a celou partu koordinoval, motivoval a chválil. Zejména těmto lidem tak přípravy minimálně v posledním půlroce zasáhly významně do soukromí a volného času.
Kdy a jak poprvé vyvstala myšlenka na pořádání MS?
Poprvé oficiálně byla vyřčena na jaře 2012 po podzimním pořádání světového poháru na členské schůzi a kupodivu tenkrát nebyla zavržena a většina přítomných byla pro kandidaturu. V tu dobu jsem ještě netušil, jak moc se mne konání akce bude týkat.
Vyskytly se v průběhu samotných závodů nějaké zásadní problémy?
Samozřejmě problémy byly a jsou vždycky, důležité je, aby nebyly vidět navenek. Co si nyní vybavím, tak jsou technické věci, které při testech spolehlivě fungovaly, ale při vlastním závodě se i přesto vyskytly problémy. Byly to například bezdrátové startovací hodiny, které jsou citlivé na kovové předměty, rovněž problémy s rušením byly i u cílového snímání SI Air, ale všechny technologie byly zálohované, takže se nic zásadního nedělo. Dále jsme řešili problémy s chováním některých závodníků v hotelích, kdy by závodníci svůj stroj nejradši uložili vedle sebe do bílých peřin, což samozřejmě nechápal hotelový personál.
Dva nejzásadnější problémy organizačního rázu byly nakonec dvě změny, které byly udělány na poslední chvíli a u kterých nebyly zváženy veškeré možné dopady. První bylo změna harmonogramu karantén a zřízení cílové karantény pro middle. Hlavním důvodem byla snaha zamezit kontaktu závodníka jedoucího městskou částí s již dojetým kolegou. Bohužel se přistoupilo na řešení, které nebylo odsouhlaseno všemi dotčenými úseky a které omezilo všechny dříve startující závodníky, a s ohledem na deštivé počasí to bylo špatně. Druhou změnou bylo posunutí startovního okna pro sprint žen z důvodu společné první kontroly s mužskou tratí. Bohužel tento posun nebyl projednán s ČT, kdy jsme nepředpokládali, že nelze předtáčet závod žen paralelně se souběžně vysílaným studiem. Z tohoto důvodu se celý dlouho připravovaný scénář studia musel zkrátit a vložit mezi dva závody, za což se hlavně Petrovi Kubáskovi ještě jednou omlouvám. Na druhou stranu diváci mohli naživo sledovat boj Martiny se zlatým koncem. Tu bychom, v původně plánovaném čase, nejspíš v přímém přenosu neviděli.
Narazili jste na něco, co byste nejraději udělali jinak?
Určitě mě pořád mrzí trochu malá účast diváků, i když třeba v Turnově byla atmosféra parádní. Těžko říct, co změnit, protože jsme se snažili nalákat, ale prostě se to minulo účinkem. Jistě, kdybychom udělali pohárové závody navazující na MS, tak by asi diváků bylo více, ale s ohledem na organizační a časovou náročnost během závodních dnů vlastního MS by byly další dva závody pohárového rozsahu nad naše síly.
Další věci jsou spíše detaily rázu organizačního, kdy zpětně vidím, kde chtělo být důslednější a možná i víc kontrolovat a být v detailu, komu jsem měl svěřit něco důležitějšího a koho raději vůbec nezapojovat. Ale i v této oblasti si myslím, že se podařilo postavit tým, který fungoval, a většina lidí mne osobně nezklamala a odvedla práci podle očekávání, za což jim patří mé veliké díky.
Na závěr – ty i řada dalších pořadatelů už máte za sebou SP v orientačním běhu v roce 2011 – na jakou mezinárodní akci se od vás můžeme těšit příště?
V neděli po závodech, kdy se ve Vesci dodělávali poslední úklidy, tak jsme na toto téma vtipkovali a vypadá to, že to nejspíš bude LOB ve Vesci v rámci Zimní olympiády, aspoň pak tu trilogii úspěšně zkompletujeme a vystupňujeme, to ale bude nejdřív až 2026.
