Můžeme si trénovat a závodit, kde se nám zachce?

12.9.2022 Dominika Pachnerová Převzato z Sekce OB

Každý orienťák si rád zaběhá v krásných terénech. Je ale rozdíl mezi tím, jestli si jde zaběhat jen tak sám s mapou či bez ní, nebo jestli se účastní hromadného tréninku nebo organizovaného závodu.

Zatímco individuální běžec není příliš omezen, u skupin už je tomu často jinak.

Co smíme, či nesmíme podle zákona

Ze zákona má každý právo na volný přístup do lesů. Vlastníci lesa nesmí svůj les oplotit, s výjimkou lesních školek, ochrany lesních porostů před zvěří, obory nebo farmy chovů zvěře.

Za to, že máme právo volného vstupu do lesů, musíme ale přijmout i povinnost lesy chránit a nepoškozovat. I to nám ukládá zákon. Zákon o lesích zakazuje les jakkoli poškozovat. Nesmí se například rušit klid a ticho, jezdit po lese motorovými vozidly a stát zde, jezdit na kole mimo vyznačené lesní cesty, kouřit a rozdělávat otevřený oheň mimo vyhrazená místa, znečišťovat les odpadky apod. 

Další povinností návštěvníka lesa je “přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí v lese a zvýšenému nebezpečí, které je se vstupem do lesa spojeno, a dbát o svou osobní bezpečnost nebo bezpečnost osob svěřených”. To například znamená, že pokud jdeme do lesa za velkého větru nebo bouřky, tak s vědomím, že na nás něco může spadnout. Pořadatelé závodu či tréninku by tak měli dobře zvážit, zda je možné akci uskutečnit bezpečně. Trénink lze zrušit či posunout na jiný den, v případě závodu pak je možné třeba posunout start. Je ale nutné toto rozhodnutí učinit včas, pokud kolem začnou padat stromy, je již pozdě. Smrt bohužel může způsobit i pád větve o průměru 5 cm, pokud vám narazí do hlavy.

Zákon č. 289/1995 Sb. - Zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon)

• § 19 Užívání lesů

(1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.

(2) Při vstupu do lesa podle odstavce 1 je každý povinen přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí v lese a zvýšenému nebezpečí, které je se vstupem do lesa spojeno, a dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených. Uvedená povinnost platí i při pohybu na účelových komunikacích v lese, vyznačených stezkách, pěšinách a trasách, odpočinkových místech a tábořištích. Vlastník lesa neodpovídá za škody na majetku, zdraví nebo životě vzniklé při využití práva podle odstavce 1, ledaže by škodu způsobil úmyslně.

Zákon o ochraně přírody a krajiny pak ukládá ještě další povinnosti pro pobyt v lese. V lese se tak například nesmí ničit zvláště chráněné rostliny nebo ohrožovat zvláště chráněné živočichy.

Ale pozor, pokud je les navíc součástí obzvlášť chráněného území (např. národní park, chráněná krajinná oblast či přírodní rezervace), jsou zákonem stanovena další omezení podle typu chráněného území.  Například na území I. zóny národního parku je zakázáno vstupovat mimo vyznačené cesty. 

Zákon č. 114/1992 Sb. - Zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny

• § 66 Omezení a zákaz činnosti

(1) Orgán ochrany přírody je oprávněn stanovit fyzickým a právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost zakázat.

Je důležité si také uvědomit, že další omezení mohou být stanovena v dokumentu, kterým bylo zvláště chráněné území vyhlášeno. V některých CHKO je např. dovoleno pořádat akce pro 100 a více účastníků pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody. 

Kdo občas pořádá závody, ten ví, že poté, co sežene souhlasy vlastníků lesa, musí závod ještě do 30 dnů před jeho konáním oznámit orgánu státní správy lesů, což znamená obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Ten může do 15 dnů stanovit další podmínky, které jsou závazné. Problém nastává, pokud plánujete závod uspořádat v lokalitě, v níž les patří velkému počtu drobných vlastníků. Správně byste měli získat souhlas od všech vlastníků lesa. To je většinou obtížné, až nemožné. Třeba jen z důvodu, že vlastník zemřel, odstěhoval se do ciziny nebo jen nereaguje na vaši žádost. Zde hodně záleží na tom, na jakého úředníka na obci s rozšířenou působností narazíte. Je nanejvýš vhodné získat alespoň souhlas vlastníků těch parcel, v nichž chcete umístit kontrolu. Pokud tak neučiníte, může se vám snadno stát, že daný vlastník lesa kontrolu sebere a zahodí ….

Zákon č. 289/1995 Sb. - Zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon)

• § 20 Zákaz některých činností v lesích

(5) Organizované nebo hromadné sportovní akce lze v lese konat na základě oznámení orgánu státní správy lesů. V oznámení, které musí být předloženo nejméně 30 dnů před dnem konání této akce, pořadatel uvede místo a termín konání této akce, předpokládaný počet účastníků, způsob zajištění a souhlas vlastníka lesa. Orgán státní správy lesů může do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovit doplňující podmínky. …

Zaměřme se nyní na pořádání hromadných tréninků. Ač si můžete myslet, že trénink skupinky třeba 20 lidí nemusí nikomu vadit, mýlíte se. Pojem hromadná sportovní akce není nikde specifikován. Striktním výkladem může být hromadnou sportovní akcí i sběr hub tříčlenné rodiny. Neboť i chůze je druh sportovní aktivity. Někteří vlastníci lesa považují za hromadnou akci 50 osob, jiní 100. Výklad je rozdílný, a tudíž včasná komunikace nezbytná. Například v době lovu zvěře (srnec již od 15. května) může trénink v NOB nebo běžný trénink OB v čase stmívání pořádně naštvat myslivce, který má v daném místě obeznanou zvěř (má vypozorovány její biorytmy), a v místě lovu zvěře mu před kazatelnou pobíhají podivní blázni s mapou. Je nutné si uvědomit, že mnozí vlastníci lesa jsou zároveň myslivci a myslivost je pro ně stejně srdeční činností, jako je pro nás orientační běh.  Neohlášeným tréninkem můžete v konečném důsledku způsobit to, že v daném lese si už NIKDO NEZABĚHÁ. A to ani na závodech, ani například místní klub v rámci tréninků dětí a mládeže.

Proto je třeba postupovat vždy citlivě, ohleduplně a zodpovědně. 

Co je tedy třeba zohlednit?

• Vlastnictví mapových podkladů
• Vlastnictví lesa
• Omezení ve zvláště chráněných územích

Zjišťování, zda lze někde uspořádat trénink, by pro orientační běžce mělo logicky začít tím, že si vyhledám, kterému klubu mapa dané lokality patří. Pokud nemám mapu fyzicky a nevyčtu informace z tiráže, mohu potřebné údaje zjistit např. na mapovém portálu (Mapový portál ČSOS (orientacnisporty.cz)). 

V druhém kroku tento klub kontaktuji a zjistím, za jakých okolností mi klub poskytne mapové podklady a jaká jsou omezení na daném území. Nikdo nebude znát místní podmínky lépe než klub, který danou mapu spravuje. Měl by mít kontakty na vlastníky pozemků, revírníky, myslivecké hospodáře nebo příslušná pracoviště ochrany přírody. Kdo jiný by měl lépe vědět, jaké problémy se v minulosti s povolováním vyskytly, jaká jsou místní omezení (např. zákaz nočních tréninků či závodů) a co je třeba dodržovat, než správce mapy?

Je třeba respektovat, že každý klub může mít svá pravidla pro poskytování mapových podkladů. Jednak je tvorba mapy velmi nákladná věc, jednak má klub s daným územím plány na pořádání dalších závodů. Pokud má tedy v úmyslu konat v dané lokalitě v nejbližší době závod, pak jsou tréninkové aktivity nežádoucí.

Stejně tak může mít dohodu s vlastníky lesa o užívání pozemků s určitými omezeními. Jedním z nich může být například podmíněný souhlas s určitým počtem závodů výměnou za zákaz tréninků.

Klub vlastnící mapové podklady může mít i rámcové dohody s vlastníky či pracovišti ochrany přírody o tom, že je třeba hlásit všechny aktivity, nebo naopak že u tréninků do určitého počtu osob ohlášení není souhlas nutný.

Díky kontaktování vlastníka lesa se můžete dozvědět, zda se v daném termínu v lese nekoná jiná akce, zda tam nebudou probíhat těžební práce či zda není oblast jinak nebezpečná (např. hrozící pád stromů po vichřici či kůrovcové kalamitě). Práce v lese obvykle probíhají v pracovních dnech. Ale může se stát, že povolení k samovýrobě dostane člověk, který jde dřevo zpracovávat odpoledne po práci, nebo o víkendu. Ten samozřejmě nemá ani potuchy, že máte od LČR souhlas s pořádáním závodu. V případě tréninků místního klubu často k žádnému ohlášení nedojde. Poučte svěřence, že se nesmí přiblížit do místa, kde dřevorubec pracuje s motorovou pilou. Nebezpečná je oblast o průměru dvojnásobné výšky káceného stromu. Kácení stromů je opravdu nebezpečné jak pro dřevorubce, tak i pro běžce!

Buďme ohleduplní, jinak si už nezaběháme

Často máme vytištěnou mapu zajímavého prostoru nebo se k nám nějakým způsobem dostane dokonce elektronická verze mapy, přesto nepodléhejme pokušení a nedělejme tréninky či soustředění tam, kde jsme si to předem nedojednali, a to s vlastníkem mapy, pozemku či ochranáři. 

Jak myslíte, že se cítí klub, který poměrně složitě získává povolení pro své závody, když se mu ozve například majitel lesa, že mu tam bez ohlášení pobíhají nějací orienťáci a on tam zrovna potřebuje kácet dříví harvestorem, který se mu po dlouhé době podařilo sehnat?

Jak asi vztahům s vlastníky lesa a s ochranáři prospívá to, když v lese nachází nesebrané igelitové fábory? Místní klub se dušuje, že po sobě vždy uklízí a tyto fábory tam zanechal někdo jiný. Ale kdo, když se ani klubu neohlásil? Jak to, že si dotyčný běhá po cizích mapách a ještě tam po sobě nechává stopy, často jasně identifikující, že jde skutečně o orienťáky (např. tzv. mlíka s konkrétním potiskem ze závodů).

Proto si pamatujme, že získanými povoleními, uspořádanými tréninky či závody akce nekončí, je třeba po sobě vždy vše uklidit!!!

Příklad Kokořínsko

Nádherně členité terény s pískovcovými skalami najdete také na Kokořínsku. Pro závody na klasické trati a štafet při loňském Mistrovství světa byla opět po mnoha desetiletích nově zmapována oblast kolem Husí cesty a vrchu Čáp. Hlavní tři vlastníci lesních pozemků jsou Lesy České republiky, společnost Mardub a město Dubá. 

Letos by se zde mělo běžet poslední kolo seriálu závodů Czech O-Tour. S Lesy ČR a městem Dubá již mohli pořadatelé navázat na dřívější spolupráci a souhlasy s konáním závodů obdrželi v krátkém čase. Společnost Mardub převzala pozemky po jiné společnosti, a tak je třeba se teprve poznat a dohodnout se na pravidlech spolupráce. Nicméně nastartování tohoto vztahu velmi zkomplikovala neohlášená aktivita zahraničních orienťáků připravená Čechy. Neohlášený trénink probíhal v době, kdy společnost Mardub v dané lokalitě těžila dřevo. Organizátoři tréninků předem nekontaktovali ani  vlastníka lesa, ani mapy. 

Byla tedy domluvena první osobní schůzka, při níž byla tato nešťastná událost hned na začátku projednána. Jistě si umíte představit, že to pro pořadatele budoucích závodů není zrovna ideální start jednání, a mnoho na tom nemění ani fakt, že o dané aktivitě nevěděl a neměl s ní nic společného. Po vyjasnění situace již mohli pořadatelé představit své záměry, zástupci vlastníka zase své podmínky a po diskuzi se obě strany dohodly, že při splnění podmínek vlastníka lze v tomto prostoru uspořádat dva závodní víkendy ročně. Jakékoli tréninky si ale vlastník v prostoru nepřeje, a to ani pokud by bylo o souhlas zažádáno v dostatečném předstihu. Hlavním důvodem, proč si to společnost nepřeje, je nebezpečí zranění běžců v souvislosti s lesním hospodařením, tedy např. těžbou dřeva. Při závodech jsou účastníci výslovně upozorněni, že se každý účastní na vlastní nebezpečí (viz např. rozpis Czech O-Tour). Jak už bylo zmíněno dříve, i zákon o lesích ukládá povinnost dbát na svou bezpečnost a přizpůsobit své jednání stavu lesa. Lesní hospodář pak předem s termínem závodů počítá a naplánuje lesní práce tak, aby závodníky neohrožovaly. Přizpůsobovat se ale tréninkům v nahodilých termínech by jejich práci velmi komplikovalo.

Věříme, že tento požadavek orienťácká veřejnost pochopí a všichni budou zákaz tréninků respektovat.

Dalším úskalím je, že prostor zároveň spadá do CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Jak už bylo zmíněno výše, v některých CHKO je třeba pro hromadné akce žádat o souhlas příslušného orgánu ochrany přírody. A právě CHKO Kokořínsko – Máchův kraj má toto ve svém zřizovacím dokumentu (Nařízení vlády č. 176/2014 Sb.) stanoveno. Konkrétně je nutný předchozí souhlas pro akce nad 100 účastníků. Jednání s CHKO tedy probíhají dlouhodobě, diskutováno je především umístění kontrol, aby nedocházelo k negativnímu dopadu na přírodu. Nežádoucí je tedy umístění kontrol na území I. zóny nebo v ohrožených biotopech, které jsou citlivé na sešlap (např. reliktní bory s porosty vřesu a lišejníku na skalách, suťová pole apod.). Najít rovnováhu mezi požadavky ochrany přírody a záměry stavitele, který chce závodníkům dopřát co nejkvalitnější orienťácký zážitek, není vůbec snadné. Pokud ale chceme v takovýchto terénech běhat, musíme se o to usilovně snažit. A je proto i velmi vhodné, aby CHKO byla informována předem o všech aktivitách v prostoru (závodních i tréninkových), i kdyby se jich účastnilo méně než 100 běžců.

Poslední dobou se zvyšuje tlak ochrany přírody na to, abychom přestali závodit a trénovat v lokalitách, které jsme dosud běžně používali. Lze předpokládat, že se objeví mnoho oblastí, v nichž budeme vděčni za to, že zde můžeme uspořádat závody, a to i s podmínkou zákazu jakýchkoli tréninků. 

• A nezapomeňte: Vlastnictví mapy neopravňuje k pořádání tréninků a soustředění!

---

« zpět