Pavel Košárek: Šance na úspěch v Maďarsku jsou
16.1.2018 Petr Klimpl Převzato z ČSOS
Pavel Košárek pokračuje pátým rokem jako trenér juniorské reprezentace, nyní je i metodikem svazu.
Začneme juniorskou reprezentací. Letos má vrchol svého snažení na juniorském světovém šampionátu v Maďarsku. Z loňského týmu, který se poměrně úspěšně prezentoval na MSJ ve Finsku, zůstává skoro celý kádr i pro letošní šampionát. Jak vidíš šance na úspěch v Maďarsku?
Ano, je pravda, že u týmu zůstává 11 z těch, co startovalo ve Finsku, což si za dobu mého působení nepamatuji, že by bylo. To je rozhodně výhoda v tom, že na JMS nemusí tento rok startovat úplně nezkušení závodníci. rozhodně vyšší než loni nebo před třemi lety ve Skandinávii. Na druhou stranu samotný terén JMS je dost specifický (negativní vs. pozitivní terénní tvary, jalovcové pasáže kladoucí velký odpor atd.). Nám hraje do karet dostupnost terénů, kdy tam můžeme jet vícekrát na soustředění než před předchozími šampionáty. Stejně jako každý rok, ale platí poctivá práce a nic nepodcenit.
Co víme o terénech?
Jak už jsem zmínil, je dost specifický. Jedná se o oblast maďarské puszty s borovicovým lesem a s otevřenými pasážemi s jalovcem a akáty, bohatý na vrstevnicové detaily, k tomu písčitý podklad a minimální převýšení. Na jednu stranu se bude běhat hodně rychle (klasika), tak jako u nás ve Vracově nebo slovenském Šaštíně, na druhou stranu to bude vyžadovat pečlivost v realizaci plánu a dohledávce v jalovcovém labyrintu (middle).
Podívají se junioři v rámci přípravy do terénů MSJ?
Podívají a to hned několikrát. V únoru nás čeká účast na 2denních závodech Juniper Open, v březnu skoro týdenní soustředění se závody WRE Szeged Cup, při nominačkách a při závěrečné přípravě, takže se budeme mít čas na jihu Maďarska "aklimatizovat".
Jaký je plán přípravy juniorského týmu? Máte nějaké akce i s dospělou reprezentací?
Kromě výše uvedených akcí v Maďarsku nás čeká tradiční lednové soustředění ve Vracově, v únoru lyžařsko-objemové na Vysočině, na konci dubna na Paprsku a na konci prázdnin zahraniční akce pro větší počet juniorů a dorostenců. Letos se vyloženě společná akce s dospělými neuskuteční, ale především ti, co budou už příští rok v dospělých, se mohou zúčastnit jejich soustředění jako například teď v lednu.
Radek Novotný v rozhovoru říkal, že by některý z juniorů mohl startovat na ME ve Švýcarsku popř. na finálové sérii SP na podzim v České republice. Je to reálné?
Vzhledem k počtu startujících a schůdných termínech to reálné asi je, pokud předvedou kvalitní výkony v nominačních závodech. Na těch se mohou ukázat všichni juniorští závodníci, kteří přecházejí příští rok do dospělých a minimálně si vyzkoušet, co to obnáší. Prvořadým cílem by ale u nich stále měl být výkon na JMS.
Změnil se proti loňsku nějak realizační tým, s kterým spolupracuješ?
Realizační tým se nijak nezměnil. Jsem rád, že mohu s těmito lidmi spolupracovat a troufám si tvrdit, že nám to funguje a to včetně těch, co s námi jedou jen na několik akcí za rok.
V minulých dvou letech byly některé nominační závody v zahraničí. Jak tomu bude letos?
Právě byla komisí reprezentace schválena nominační kritéria na JMS, a tak mohu prozradit, že stěžejní část nominaček proběhne přímo v oficiálních tréninkových prostorech k JMS z důvodu právě výše uvedené specifičnosti terénu. Kritéria budou závodníkům nejprve představena teď ve Vracově a pak se hned objeví na reprewebu.
V minulých dnech probíhala v komisi talentované mládeže sekce OB debata o tom, zda by bylo správné, aby mohli případně startovat dorostenci na ME dorostu a týden poté i na MSJ. Jaký je na tvůj pohled?
Myslím, že vždy záleží na konkrétní situaci a to jak z hlediska lokality těchto dvou akcí, tak z hlediska charakteru jednotlivých závodníků. Například loni bych řekl, že možnost zvládnutí takovéto kombinace byla možná. MED se konal v Banské Bystrici, i s cestou se jednalo o 4denní akci a pak měl závodník téměř týden na to se přeorientovat na JMS. Navíc někomu může svědčit to, že se rozzávodí na MEDu, otestuje si konkurenci i sebe a týden na to pak je připraven na akci vyšší úrovně. Není to nic nestandardního, takovýchto případů z jiných zemí a to i výborných závodníků najdeme ve startovkách MEDu a JMS poměrně dost. Na JMS chceme brát standardně závodníky ve věkovém rozmezí 17-20 let, protože jsme vysledovali, že to zvýší konkurenci v týmu, že mladší závodníci především v holkách nijak nezaostávají a že pak jako tým podáváme kvalitnější výkony. Pokud tuto kombinaci budeme odmítat, ale přesto budeme chtít na obou akcích útočit na ty nejvyšší příčky, tak pak musíme mít téměř dvojnásobný počet takto kvalitních závodníků. A to si nejsem jist, že mají i v těch OB nejvyspělejších zemích. Myslím, že jsme se vždy s Márou Cahlem dokázali při uzavírání nominace dohodnout na tom nejlepším řešení, jak z hlediska výsledků týmu, tak z hlediska vhodnosti a možnosti jednotlivých závodníků a jejich osobních a trenérových požadavků (dle jejich rozhodnutí). Nechal bych to tedy otevřené případ od případu, protože ve skutečnosti se jedná o jednotky závodníků. Nominace vždy schvalují komise reprezentace a talentované mládeže, takže existuje oponentura, kdyby rozhodnutí nás trenérů při uzavírání nominace bylo nevhodné.
Je před vámi letošní první soustředění ve Vracově. Vedle juniorů tam mohou jet i sledovaní závodníci, ale i ostatní? Je mezi nimi o otevřené akce zájem?
Lednové soustředění míváme tradičně otevřené i pro závodníky úplně mimo tým a každoročně o něj bývá zájem, což nás těší. Letos se jich přihlásilo 7, a tak nás bude na akci kolem 30.
Kam a kdy plánujete skoro již tradiční zahraniční tréninkový tábor pro dorost a juniory o prázdninách?
Po roční pauze opět vyrazíme do Skandinávie, ale přesné místo vytipované ještě nemáme.
Pojďme k metodické práci, která je velkou bolestí českého OB. Můžeš ve zkratce představit to, co budeš ve funkci metodika dělat?
Je toho celkem hodně. Pokud to mám popsat ve stručnosti, tak bych řekl, že důležité je tomu dát nějaký řád a nastavit pravidla. Například máme spoustu metodických materiálů, ale řada jich není jednoduše dohledatelných nebo zpřístupněných. Zatím byl na webu Sekce OB přidán přímý odkaz "Metodika a rozvoj", kam jsme setřídili veškeré informace, co se metodiky týče, které jsou po různých webech a i dále bychom to chtěli udržovat aktuální. Ideální by pak bylo mít metodický portál, kde budou fakticky umístěny materiály v elektronické podobě formou knihy. Dále je v plánu definovat školení jednotlivých trenérských tříd a požadavky na ně, dle kterých by se mělo školit. Ideálem pak je mít síť kvalitních školitelů. V plánu je přidat i část školení formou e-learningu. K tomu se budou vydávat i tištěné metodické materiály a pokusíme se zatraktivnit tradiční seminář ve Šternberku atd.
Základem zlepšování výkonnosti jsou trenéři. Zájem trenérů o zvětšování znalostí je velmi malý. Studium trenérů 1. třídy jsme už přes 10 let neotevřeli, před třemi lety se podařilo uspořádat školení trenérů 2. třídy, kterého se zúčastnilo jen 10 trenérů (z toho dva ze Slovenska), školení trenérů 3. třídy probíhají s velmi různou úrovní. Jak tuto situaci zlepšit?
Oblasti zajišťují školení T3, jejichž kvalita závisí na kvalitě školitelů. Je vhodné pro začínající trenéry nebo pro ty, kterým to takto stačí. Protipolém je T1, která je v podstatě závislá na počtu účastníků a otevření studia na FTVS. Myslím si, že pro řadu trenérů by mohlo ale být nejzajímavější školení T2. Zde plánuji, aby obecná část školení proběhla také na tělovýchovných fakultách s akreditací na T2, kde je výhodou, že to jednotliví účastníci mohou absolvovat poblíž svého bydliště a následnou specializaci zajistí ČSOS. Tímto školení výrazně odlišíme od T3, účastníci se tam dozví spoustu věcí mnohem více do hloubky (fyziologie, anatomie atd.), ale neklade to tak vysoké časové nároky jako T1. I toto by mělo do budoucna vést ke zkvalitnění trenérů. Pravděpodobné otevření školení T2 bude na podzim tohoto roku.
Řada lidí, kteří trénují, říkají, že žádné školení nepotřebují, protože vše vědí z vlastní praxe. Myslíš, že dojde ke změně myšlení třeba i tím, že podle zákona o podpoře sportu bude v průběhu roku 2018 zaveden rejstřík trenérů, na jejichž činnost se žádá o poskytnutí státní podpory (tzn., že kdo nebude v rejstříku s platnou trenérskou třídou, na toho nebude moci být žádáno o dotaci)?
Abych řekl pravdu, tak toto je pro mě novinka, ale pokud je tomu tak, tak u někoho to může hrát roli, ale rozhodně ne takovou jako například v kolektivních nebo více profesionálních sportech, kde jsou trenérské třídy podmínkou. Spíš si myslím, že to mohou brát lidé tak, že se tam nedozvědí nic tak zásadního, aby na ta školení nebo semináře jeli a tady je to o tom ta školení zkvalitnit a zatraktivnit, aby měli lidé pocit, že se jim vyplatí do toho investovat svůj volný čas. To souvisí i s tím, jak popisuji výše.
Na podzimní konferenci k trénování mládeže byly zpracovány přehledy atletických výsledků o-běžců skoro za dvacet let. Stávající generace z toho (až na výjimky) nevyšla právě růžově. Máš nějaký návod, jak zlepšit běžeckou výkonnost našich mladých závodníků, bez které nemůžeme těm nejlepším konkurovat?
Tady bych jen rád doplnil, že tam nejsou zohledněny výsledky nominační dráhy z loňského Šumperka (možná žádné naší nominační dráhy), kde naopak skvělé časy zaběhli hlavně naši junioři. Dráhové testování je rozhodně dobré, v podstatě jediné objektivní porovnání, ale hlavně u holek vidím, že kvalitně zaběhnutá trojka automaticky neznamená kvalitní běžecký výkon v lese. My totiž nevíme, jestli ten čas na té trojce je jen důsledek kvalitního OB tréninku (což na ty časy, které požadujeme, stačí) a nebo speciální atletický trénink pro 3 km. Protože jen s ním si v lesních disciplínách nevystačíme. Naopak je spousta závodnic, které s dráhou bojují a v lese to není poznat. Tady je pak pro mě důležité vidět alespoň to, že jsou schopné se na té dráze zlepšovat, byť to na body úplně nestačí. Pro dobrý výkon ve sprintu, je ale kvalitní čas na dráze základním předpokladem úspěchu.
Návod možná bude vypadat docela jednoduše. Ale za mě je to hlavně mít dobře strukturovaný tréninkový plán s poměrným zastoupením všech intenzit a povrchů dle aktuálního tréninkového období a dodržovat ho. Následně si psát aspoň nějaký tréninkový deník, který slouží jako podklad pro tvorbu tréninkového plánu pro další období a aby, když uvidím, že mi to nejde, tak jak chci, jsem měl možnost se do něj podívat a najít včas příčinu, kde se stala chyba. K tomuto nám např. u juniorů už několik let slouží laktátové vyšetření u MUDr. Pozdíška, které je schopno právě toto odhalit a závodníci a jejich trenéři na to můžou včas zareagovat.
Co bys popřál českému OB do nové sezóny?
Všem závodníkům přeji hlavně hodně zdraví a ať se jim podaří splnit nebo se alespoň přiblížit vytyčeným cílům. Za sebe děkuji také všem trenérům a přeju jim spoustu elánu a energie při tréninku svých svěřenců. Pořadatelům pak přeju vydařené závody bez viditelných zádrhelů. Zkrátka ať nám OB přináší radost, tak jako dosud.
Dík za rozhovor a přeji mnoha dalších úspěchů v práci s mladou o-generací.
Také děkuji.
