Sprintová štafeta na MS v Estonsku čtvrtá
2.7.2017 Petr Klimpl Převzato z ČSOS
Mistrovství světa v orientačním běhu mělo na pořadu sprintové štafety. Mistrovský titul získalo Švédsko, česká štafeta běžela výborně, nakonec se ale medaile nedočkala a obsadila 4. příčku.
Neděle patřila na MS v Estonsku sprintovým štafetám. Závod proběhl ve Viljandi, terén měl dvě odlišné oblasti. Jednou byl park se strmými svahy, dlouhými údolími, zalesněnou plochou a starými hradními zříceninami, druhou pak malebné staré město s mnoha uličkami. Závod to byl dramatický s řadou zvratů.
První úseky běžely ženy, většinou ty nejlepší běžely spolu, i když na dvou dlouhých úsecích se rozdělily. Z vedoucího vláčku postupně odpadaly jednotlivé štafety, nakonec se v čele udržela osmička nejlepších, které se vešly do půl minuty. V čele bylo Švýcarsko (Elena Roos) před Dánskem (Cecilie Friberg Klysner) a Rakouskem (Ursula Kadan), ve skupině dále byly štafety HUN, SWE, GBR, BLR a na osmém místě předávala Jana Knapová s odstupem 31 sekund, z favoritů ztratilo Rusko.
Na druhý úsek se vydali muži, v první půlce bylo v podstatě nic nezměnilo, věci se začaly dít až v lesní části, kde některé štafety chybovaly. První předal Florian Howald (SUI), tři sekundy zpět byl Ralph Street (GBR), další dvě sekundy pak Miloš Nykodým, po dvou sekundách za ním následovali Matthias Reiner (AUT) a v závěru trochu chybující Jerker Lysell (SWE). Další štafety už měly odstup před minutu (RUS +1:12, DEN +1:40).
Na třetím úseku běželi opět muži. Z vedoucí skupiny vypadlo Rakousko, v polovině trati byla v čele tříčlenná skupina - Kristian Jones (GBR), Jonas Leandersson (SWE) a Vojtěch Král (CZE), čtvrtý Martin Hubmann (SUI) ztrácel 20 sekund. Švýcar se dotáhl na vedoucí skupinu. A pak opět děly věci v lesní části. Nepříliš přesně tam naběhla celá vedoucí skupina, Švéd našel svou kontrolu brzy, zbývající trojice chybovala, nejdříve se vzpamatoval Vojta Král (chyba byla 40 sekund), Brit a Švýcar měli zásek ještě o minutu větší. Předávka měla překvapující pořadí - 1. SWE, 2. CZE +0:40, 3. RUS (Khramov) +1:44, 4. DEN +1:46, 5. SUI +1:51, 6. GBR + 1:56.
Na posledním úseku (ženy) o vítězství Švédska (Helena Jansson) nikdo nepochyboval, otázkou bylo, zda se naše štafeta (Denisa Kosová) udrží na medailové pozici, nebo zda ji závodnice světové špičky o minutu doběhnou. Denisa se velmi snažila, tréninkový výpadek způsobený zraněním se ale projevil a skvěle běžící Maja Alm (DEN) a Sabine Hauswirth (SUI) ji předběhly. Zlato tak získalo Švédsko v sestavě Lina Strand, Jerker Lysell, Jonas Leandersson a Helena Jansson, 29 sekund zpět zůstali obhájci titulu Dánové (Cecilie Friberg Klysner, Andreas Hougaard Boesen, Tue Lassen a Maja Alm), dalších 25 sekund zpět zůstalo bronzové Švýcarsko (Elena Roos, Florian Howald, Martin Hubmann a Sabine Hauswirth). Na naši čtveřici, která běžela v sestavě Jana Knapová, Miloš Nykodým, Vojtěch Král a Denisa Kosová, zbylo nepopulární, ale velmi pěkné čtvrté místo (historicky nejlepší umístění České republiky v této disciplíně), odstup našeho týmu za vítězným Švédskem byl 1:15 min. Další místa na velké bedně obsadily RUS a GBR.
1 Sweden 63:32
2 Denmark 64:02 +00:29
3 Switzerland 64:26 +00:54
4 Czech Republic 64:48 +01:15
5 Russian Federation 65:18 +01:45
6 Great Britain 65:58 +02:26
7 Norway 66:39 +03:06
8 Austria 67:13 +03:41
9 Hungary 68:29 +04:56
10 Finland 68:45 +05:13
Ohlasy našich závodníků hned po jejich doběhu
Jana Knapová: "Byl to náročný závod, hlavně fyzicky. Ty kopce byly neskutečný nahoru i dolu. I dolů to bylo mnohem náročnější, než to bývá. Ale bylo to i mapově zajímavé – jak na tom hradě nahoře, tak ve městě, kde byly zavřené některé ulice, takže se muselo dočítat a v té rychlosti.. Bylo to pěkný, ale náročný." A tvůj výkon? Tvoje pocity z dnešního závodu? "Pocity dobrý. Párkrát jsem trochu zaváhala, když šly holky jinam, tak jsem řešila, jestli je pro mě ta volba dobrá nebo ne, ale jinak dobrý. Před startem, se přiznám, že jsem maličko cítila v nohách ty předešlé dva závody, ale naštěstí první půlka trati se mi běžela úplně skvěle, ta druhá půlka – tam už jsem měla co dělat. Kdy ses dozvěděla, že štafetu poběžíš? "Už včera po závodě mi trenér říkal, že mám být připravená na všechno, a pak večer se to po několika debatách dohodlo. Jsem moc ráda, že jsem běžela, a upřímně – šla jsem do toho, protože jsem si věřila fyzicky. Věřila jsem, že týmu pomůžu. A naštěstí Terka Jánošíková to vzala dost dobře a fandila nám celou dobu, takže to jsme moc rádi."
Miloš Nykodým: "Já mám asi formu! (smích) Myslím, že jsem udělal chybu na posledním postupu, kde jsem si zbytečně vylezl kopec navíc. Ale já jsem se do těch kopců cítil tak dobře, že to asi vůbec nevadilo (úsměv). Ze začátku jsem se krásně vezl za Boesenem a neměl jsem potřebu běžet rychleji, nechtěl jsem to přepálit, protože vím, že to umím přepálit. A pak jsem si šel svoje, protože najednou mi přišlo, že jdou na špatnou cestou, možná na jinou volbu. No, a pak jsem najednou uviděl Švýcara a Brita, a chvilku jsem měl pocit, že bych se mohl natlačit před něj, ale říkal jsem si, že to nemá žádný význam, protože Vojta aspoň bude moct běžet s Krisem (Kristianem Jonesem, GBR) a můžou si pomoct stejně jako já na začátku s Andreasem."
Vojta Král: "Rozhodující volba byla na 14. kontrolu, kde jsem ztratil Jonase (Leanderssona, SWE). Šel jsem moc dolů a začal jsem zmatkovat. Pak mi došlo, kde jsem a běžel jsem si svoje. A pak jsem tam viděl Martina (Hubmanna, SUI), jak tam točí volantem, a bylo mi jasné, že třetí asi jsme, ale pak jsem ještě zvolil špatnou volbu na šestnáctku – to byl asi rozhodující moment. Jaký to byl závod? "Pěknej, náročnej, hlavně fyzicky to bylo brutální, výběhy. Chtělo to šetřit vrstevnice, jak to šlo.
Denisa Kosová: "Závod to byl pro mě hodně náročný. Čekali jsme, že to bude náročné, a taky že bylo. A já se přiznám, že jsem se celý závod protrápila. Pro mě to nebylo vůbec jednoduché, strašně špatně se mi dneska běželo. Samozřejmě mě mrzí pád z medaile, ale bohužel. Bohužel na to dnes nebylo, vydala jsem ze sebe maximum." Kdy jsi začala vnímat, že tě dobíhá Maja Alm a Sabine Hauswirth? "Poprvé jsem je viděla za šestou kontrolou, kdy jsem se musela otáčet z areálu a vybíhat ven a ony už nabíhaly dovnitř, takže jsem tušila, že mě dobíhají. A po průběhu už mě předběhla Maja a to jsem věděla, že nejsem vůbec schopna stihnout její tempo. Potom mě na divácké předběhla Sabine a já se jí snažila udržet, ale prostě to nešlo." Byl to velký tlak vybíhat ze druhé pozice? "Musím se přiznat, že jsem ze začátku byla hodně nervózní a dalo mi práci, než jsem se zklidnila, trvalo mi to tak první dvě kontroly, než jsem se do toho dostala. Mapově to bylo bez problémů, nevím teda, jestli jsem nezvolila něco špatně, ale fyzicky..."
